Co kdyby vám někdo řekl, že dokáže s 25% přesností předpovědět, jak spokojený budete v životě? A to jen podle toho, jak se k vám chovali rodiče? Zní to jako dějová linka pro fantazy thriller? Nový výzkum pro který jsem získala 478 responentů odhaluje fascinující skutečnosti o tom, jak nás dětství formuje. A současně –  proč není pozdě na změnu.

Představte si, že máte časový stroj. Vrátíte se do doby, kdy vám bylo sedm let, a sledujete sebe při rodinné večeři. Vidíte, jak reaguje máma, když něco rozlijete. Jak se táta chová, když přinesete špatnou známku.

Podle výzkumu, který jsem realizovala v rámci diplomové práce, vám tyto obyčejné okamžiky mohou prozradit víc o vašem budoucím štěstí než horoskop nebo osobnostní dohromady.

Pro výzkum diplomové práce se mi podařilo získat 478 kompletně vyplněných dotazníků. Cílem bylo získat data pro zkoumání vztahů mezi výchovnými styly v dětství, životní spokojeností a mírou vnímaného stresu. Téměř 500 osob se ponořilo do vzpomínek na dětství a odpovědělo na otázky. A já jsem zato moc vděčná. A to nejen proto, že jsem práci obhájila na tzv. áčko, ale hlavně proto že přinesla nová zjištění.  Výsledky práce si nechci nechat pro sebe. Proto jsem se rozhodla pro napsání tohoto článku. Současně také přikládám odkaz na diplomou práci.

Matematika lásky

Ti, kteří vzpomínají na láskyplné rodiče, vnímají v dospělosti průkazně nižší stres a vyšší životní spokojenost. To asi není překvapivé. A není to jen o mámě – tátové mají téměř stejně silný vliv. Konkrétně? Korelace 0,34 u matek a 0,29 u otců. Pro laiky: statistika říká, že to už je fakt hodně silná souvislost velmi podobně silné u matek i otců.

Není to ale přímočará cesta. Láska v dětství nevytváří štěstí přímo – učí nás lépe zvládat stres. A lidé, kdo umí zvládat stres, jsou šťastnější.

Mýtus o přísných rodičích

Rodiče, kteří si myslí, že musí být „tvrdí, aby jejich děti něčeho dosáhly“, zklamu. Data říkají něco jiného. Nejšťastnější jsou ti, kteří měli rodiče kombinující lásku s rozumnými hranicemi – ne ty, kteří byli přísní.

Překvapivé zjištění: Trestání ze strany matky má silnější negativní dopad na budoucí spokojenost než trestání od otce. Proč? Možná proto, že od mámy očekáváme především bezpečí a útěchu a více laskavosti.

Čísla, která vás dostanou

• 25 % vaší životní spokojenosti můžeme předpovědět jen podle toho, jak vás vychovávali
• 40 % vlivu výchovy na štěstí působí přes vaši schopnost zvládat stres
• Lidé s autoritativními rodiči (láska + hranice) dosahují v testech spokojenosti nejvíc bodů
• Lidé se zanedbávajícími rodiči (bez lásky, bez hranic) dosahují  (dle očekávání) nejmenší úrovně spokojenosti

Jedináčci nejsou méně štastni. Dlouho dobu se věřilo, že být jedináčkem je samo o sobě diagnóza. Tato doba je ale za námi a já jsem zjistila, že životní spokojenost jedináčků je o něco málo vyšší než jedinců se sourozenci. Uf, jako mámě jedináčka se mi trochu ulevilo.

Vesničané jsou šťastnější než obyvatelé měst. Skóre ale není nějak výrazné.

Muži potřebují otce víc než matky. U mužských respondentů byla vazba mezi otcovskou láskou a spokojeností silnější než u vztahu s matkou.

Povzbuzující zjištění: Čas je váš spojenec

U lidí pod 30 let má dětství dramatický vliv na spokojenost. U starších? Mnohem menší.

Co to znamená? Nejste obětí svého dětství. S každým rokem má vaše minulost nad vámi menší moc. Můžete se rozhodnout být šťastní navzdory všemu. Třeba právě TEĎ!

Když kombinujete rodiče jako karty

Co se stane, když zkombinujete styly obou rodičů?

• Oba láskyplní a s hranicemi: nejvyšší spokojenost
• Oba lhostejní: 17,42 bodů nejmenší spokojenost
• Jeden dobrý, jeden špatný: střední úroveň spokojenosti

Poselství: I jeden láskyplný rodič dokáže udělat mnoho pro budoucí spokojenost dítětě.

Co s tím?

Pokud jste rodiče

Přestaňte číst příručky o tom, jak vychovávat dítě nebo zkoumat, jestli nejste málo tvrdí. Zaměřte se na lásku s hranicemi. Vaše dítě nepotřebuje dokonalého rodiče – potřebuje rodiče, který ho má rád a dává mu jasné signály o tom, co je v pořádku.

Pokud se vyrovnáváte s těžkým dětstvím

Nejnadějnější zpráva z celého výzkumu: Vliv negativních zkušeností s časem slábne. Nejste odsouzené oběti. Psychoterapie, nové vztahy, vědomá práce na sobě – to všechno může změnit váš příběh.

Pro všechny ostatní

Možná jste měli „normální“ dětství – ne nejhorší, ale ani nejlepší. Data ukazují, že i drobné změny v přístupu k vlastním dětem mohou mít obrovský dopad. A nikdy není pozdě začít s láskavějším přístupem k sobě samým.

Tento výzkum není evangelium. Je retrospektivní (spoléhá na vzpomínky), má převahu žen (87,6 %) a vzdělaných lidí. Ale i s těmito omezeními nabízí fascinující vhled do toho, jak nás minulost ovlivňuje.

Když jsem psala tyto řádky, myslela jsem na všechny rodiče, kteří se snaží dělat to nejlepší pro své děti. Na ty, kteří se bojí, že ‚to nezvládnou‘ nebo udělají chyby. Na dospělé, kteří stále nesou bolest z dětství. Moje data říkají něco krásného a povzbuzujícího: Láska má moc. Ne absolutní, ale reálnou, měřitelnou moc měnit životy. A pokud jste dostatek lásky nedostali v dětství? Čas je na vaší straně. Každý den můžete začít psát nový příběh. Díky všem 478 odvážným duším, které mi svěřily své vzpomínky. Bez vás by tento objev nikdy nevznikl. A já bych nikdy nezískala červený diplom a miliony korun za něj, jak si doteď myslí můj syn Pavlík, který mi byl inspirací při tomto mém projektu.

Každé dítě si zaslouží lásku. Každý dospělý si zaslouží být spokojený. A podle těchto dat jsou tyto dvě věci více propojené, než jsme si mysleli.